Mezi TOP BA-Datelská témata patří tradičně Ornitologie (že by to nějak souviselo s tím názvem? 😊) a nejinak tomu bylo i letos.
Parta, která se nám tentokrát sešla, byla co do osobností hodně různorodá a nic nám „nedala zadarmo“. Jednou z věcí, na které se přítomní badatelé shodli, byl největší zážitek z odchyceného ledňáčka, a to přímo v sousedství naší základny na Jachťáku, na Střeleckém ostrově. Na otázku, proč se ledňáček jmenuje ledňáček, když nemá rád zimu, jsme dostali uspokojivou odpověď až koncem týdne. Je to prý proto, že sice nemá rád zimu, ale jako jeden z mála ptáčků je vidět kolem vody už v lednu, kdy posedává na ledu nebo břehu …
Úterní práce v terénu byla dobrodružnější o průtrže mračen, při kterých jsme v závěsu za báječným ornitologem Václavem Beranem vybíhali ze základny k nataženým sítím, aby chycení ptáčkové neprochladli a kvůli nám neumřeli. Promokli jsme úplně durch, ale kamna v naší učebně všechno oblečení včetně nás samotných vysušily, odneslo to nakonec „jen“ jedno propálené triko 😊.
Dozvěděli jsme se o „hnízdní nažině“, holém bříšku ptačích samiček, kterým se dotýkají vajíček, na kterých sedí a potřebují je zahřívat. Kdyby bylo na bříšku peří, které izoluje, tolik tepla by se k vajíčkům nedostalo. Podle vlastností hnízdní nažiny také ornitologové určují stádium hnízdění. Viděli a kroužkovali jsme kosa, který z rozčílení a stresu pouštěl pírka až lítala všude kolem něj. Zajímavé pro nás byli i všechny informace o tom, proč a jak se ptáci kroužkují a co vše se díky tomu ornitologové o jejich vlastnostech dozvědí.
Čtyři hnízdíci budky, rozmístěné loni na Střeláku, jsme bohužel našli opuštěné a dvě z nich dokonce poničené, nejspíš nějakými predátory.
Expedice k úštěckému jezeru Chmelař byla naopak prozářená jasnou oblohou po celý den a s Markétou Ticháčkovou a jejím parťákem Petrem jsme odchytili, okroužkovali, zapsali a zase vypustili kolem třiceti ptáčků. Zaujalo nás, že ptáci reagují a nechají se chytit na ptačí zpěv z repráčku, že je ptáček, co se jmenuje pěvuška nebo že název uvedený v atlasu – moudivláček, je pravděpodobně zkomoleninou původního názvu moudliváček.
Jeřába popelavého jsme tentokrát viděli jen plastového, ale zato v životní velikosti a při odborném Markétině popisu vzorně pózoval a ani se nehnul 😊.
Filosofický přesah a zamyšlení na téma svoboda nás dovedl k uvědomění hranic a pravidel, bez kterých, v lidském společenství, nemůžeme zdárně fungovat. I ptáci, kteří jsou pro mnohé z nás symbolem svobody, žijí v pevném řádu daném přírodou a svým ptačím společenstvem.
V instrumentálním uvědomování jsme tentokrát pracovali s instrumentem „Porovnávání“, což vypadalo na první pohled velmi jednoduše, ale s každým dalším pracovním listem byly naše diskuse delší a vzájemné náhledy do uvažování a myšlenkových pochodů hlubší a zajímavější.
Čtvrteční večerní párty s kytarovým koncertem a následným grilováním nás i naše BA-Datelské rodiče a hudební přátele sblížila i rozveselila.
Výstupem programu byly tentokrát myšlenkové mapy, do kterých si každý mohl zaznamenat to, co bylo pro něj v tomto týdnu důležité a chtěl by „poslat dál“. Někdo tak graficky ztvárnil celý týden, den po dni, někdo třeba jen konkrétní vybrané ptáčky a jejich vlastnosti.
Děkujeme všem zúčastněným za příležitost k rozvoji 😊
