Naše první celodenní BA-Datelská výprava na Náchodsku je za námi. Dvacet sedm dětí, šest dospělých a jeden pes se v sobotu 9. 3. 2024 společně vydalo na trasu z Červeného Kostelce do Úpice, se zastávkami v lomu Krákorka, na zřícenině Vízmburk a v cíli na úpické hvězdárně.
Lom Krákorka, jedinečný vlastnostmi tamního pískovce, nás na chvíli ochránil před větrem a my jsme se mohli vzájemně představit a domluvit se na nezbytných pravidlech. Pak už nás lektor Honza Jarý provedl lomem, popsal vznik usazenin, složení, způsob těžby a možnosti využití tohoto materiálu. Děti se pak jako správní permoníci a badatelé v jednom jaly ověřovat pravdivost informace o deskovité odlučnosti místního pískovce. V klidu nás nenechal ani nález několika kamenů s obtisky pravěkých (?) rostlin a nebýt taková zima, vydrželi bychom tam určitě půl dne 😊
Ani na Vízmburku jsme se moc neohřáli. Prošmejdili jsme všechna možná zákoutí této neuvěřitelně opečované stavby (slovo zřícenina se k tomu místu vůbec nehodí 😊). Velmi nás zaujala hladomorna i s kostlivcem a dřevěný pranýř, do kterého se většina z nás radostně nechala přivřít 😊 Na žádnou velkou archeologii to díky zkřehlým prstům nebylo, tak jsme tu alespoň vytáhli své zásoby a poobědvali. Na další úsek cesty jsme se vydali posilněni a s rozhodnutím pozměnit trasu. Vzhledem k povětrnostním podmínkám jsme zvolili, místo holých plání, cestu údolím Úpy.
Na hvězdárně nás přivítal, kromě úžasného astronoma Petra Ulricha, také vyhřátý sál a přednáška o meteoritech, meteoroidech, meteorech či bolidech tak byla kromě intelektuálního zážitku zároveň i úžasnou odměnou pro nás zmrzlé … Petr nás také seznámil s veškerými starými i moderními astronomickými a meteorologickými přístroji, které se nachází na zahradě a také nás nechal ovlivnit poskoky seismografický přístroj zakopaný v zemi. V Úpici tak bylo zaznamenáno v tento den malé zemětřesení. Slunce ani jiné planety jsme kvůli oblačnosti pozorovat nemohli, ale o to více jsme si vyzkoušeli fyzikálních i astronomických pokusů. Nejen malí badatelé, ale i pan lektor byli k nezastavení. A tak, když už někteří měli zkonzumován závěrečný buřt opečený na ohni, Petr s posledními vytrvalci stále ještě například testovali, jaká by byla jejich hmotnost na jednotlivých planetách sluneční soustavy, na měsíci nebo i na slunci, kdyby se na něm dalo stát nebo jak funguje odstředivá síla 🙂
Děkujeme všem rodičům za zapůjčení jejich báječných dětí, všem dětem za jejich zájem a radost z objevování a doufáme, že nikdo z nich neprochladl natolik, aby onemocněl. Děkujeme také všem lektorům a těšíme se na další výpravu!
