Knihovna Ústeckého kraje v centru města Ústí nad Labem, konkrétně její vědecká část, byla po dobu našeho bádání naší základnou. Během tohoto badatelského týdne jsme měli k dispozici její prostory, materiál spojený s naším tematickým týdnem, ale i hry pro chvíle odreagování. Během státního svátku jsme si užívali v plných kapkách to, že je celá budova naše, a tedy neplatila pravidla knihovny, ale pouze ta naše.
Badatelský program jsme zahájili prací s publikací Vzácné školní obrazy – Zvířata, která byla nedávno vydána Národní pedagogickou knihovnou J. A. Komenského. Tyto krásné historické názorné školní obrazy pocházejí z let 1851 – 1931. Vyzkoušeli jsme si bádání a objevování živočichů tak, jak mohli bádat naše prababičky a pradědečkové během školních let a snažili jsme vyhodnocovat pouze informace, které máme před sebou. Zjistili jsme, že pouze pozorováním lze vyčíst velmi mnoho o většině tvorů, a že lze připravit na základě pozorování ve velmi krátkém časovém období kvalitní referát. Protože nám ale vyvstalo mnoho otázek během prezentací referátů, uchýlili jsme se do moderní doby a dohledávali jsme další informace pomocí encyklopedií i internetu.
Poté jsme se věnovali zasazení odborných výrazů, které budeme po celý týden používat. Od společného ujasnění, do jakých skupin se živočichové dělí až po termíny biosféra, biotop (místo, které organismům poskytuje podmínky pro život) a biocenóza (soubor jedinců různých druhů organismů soustředěných na určitém území). Zalíbil se nám termín abiotické prostředí (jinými slovy neživá příroda) a zjistili jsme, kdy použijeme termín ekosystém, a kdy biom (bioklimatické pásy). Také jsme narazili na prostupnost vědeckých disciplín se zoologií, od astrofyziky až po geografii s názorným zobrazením různých map na stránkách atlas.mapy.cz.
Návštěva Centra pro zvířata v nouzi při Zoo Ústí nad Labem v nás nechala velkou a chlupatou stopu. Viděli jsme pouze venkovní prostory, kotce se psy, protože v budově probíhala léčba nemocných zvířat, převážně koček, kterých bylo 36. Protože jsme viděli pouze 9 psů a další 3 jsme slyšeli z karantény, zaskočilo nás to, že Centrem projde přibližně 500 zvířat za rok. Věnovala se nám vedoucí útulku paní Jaroslava Ježková, která popsala nejen průběh pobytu zvířat v tomto útulku, ale také práci zaměstnanců a dobrovolníků, která za touto péčí stojí.
Hlavním programem týdne byla návštěva Zoo Děčín, kde se nám věnoval Tomáš Rus. Dopolední program byl věnován patentům a vynálezům přírody. Naráželi jsme na obranu před predátory s využitím kryptického zbarvení, neboli kamufláže a také na aposematismus, což je nápadné varovné zbarvení. Už víme, proč se mírně jedovatí a prudce jedovatí tvorové maskují za středně jedovaté a že k pohybu ve vodě zvířata používají nejen svá těla, ale také tryskový pohon s využitím tlaku vzduchu, či vody.
Odpolední program jsme věnovali problematice záchrany ohrožených druhů. Dozvěděli jsme se, jak jsou živočichové ohroženi pytláctvím a lovem, ničením či znečištěním jejich biotopu prostředí i narušením jejich potravního řetězce. Seznámili jsme se s Evropským chovným programem (EEP) a plemennou knihou, ve které jsou pečlivě zaznamenávány údaje o ohroženým jedincích chovaných v Zoo po celé Evropě, protože nízká variabilita genomu vede k nižší odolnosti živočicha. Velmi zajímavá byla ukázka předmětů, které byly zabaveny při odhalení pašování živočichů dle Bernské úmluvy (úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť) a CITES (úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Seznámili jsme se s červeným seznamem IUCN (IUCN Red List), kde jsou uvedeni ohrožení živočichové i rostliny a potěšilo nás, že existuje i zelený seznam (Reverse the red), kde jsou zaznamenány případy druhů, u kterých se povedlo jejich úbytek nejen zastavit, ale i zvýšit jejich výskyt, např. lama vikuňa.
V zoo jsme měli čas i na samostatné prozkoumávání, které nám usnadnilo důkladné prozkoumání plánku zoo předchozího dne. V rámci přípravy návštěvy Zoo Děčín jsme pracovali s plánky různých Zoo v Čechách i v Evropě, kde jsme na základě porovnávání a vyvozování hledali důvody umístění i rozmístění těchto Zoo. Tvořili a plánovali jsme trasy návštěv těchto zoo a děti pak ve skupinkách prezentovali své nápady.
Na závěr týdne pak děti vytvářely plakáty. Při jejich tvorbě měly k dispozici veškeré materiály a informace z celého týdne.
Po celou dobu programu nás provázela také práce s instrumenty MIU. Pracovali jsme ve dvou skupinách. Noví badatlíci se seznámili s touto metodou a věnovali se vstupním aktivitám, včetně hledání a odvozování v instrumentu Spojování bodů. Pokročilí badatelé se věnovali instrumentu Porovnávání a již poměrně hlubokým diskusím o samotném smyslu nebo i nesmyslu porovnávání.
