Netopýři aneb jak lítají letouni a letouny

Téma inspirované jednou z našich BA-Datlic, kterou plyšový netopýr doprovázel na každém z předešlých programů 😊. Skupina složená z velkých osobností, jejichž individuality občas znemožňovaly skupinovou sounáležitost, ale určitou míru disharmonie vnímáme jako příležitost k rozvoji, takže i když proběhlo několik intenzivních interakcí, snad se podařilo dobře je zpracovat jak dětem, tak i lektorům … 😊

O netopýrech jsme se toho dozvěděli opravdu hodně. Jak z pohledu jejich ochránkyně, přírodovědkyně Jany Vandrovcové, která se o tři handicapované netopýřice dokonce stará doma, tak i od pana Borka Fraňka, který je také členem společnosti pro ochranu netopýrů v ČR a chrání je hlavně před staviteli a majiteli nejrůznějších nemovitostí, kteří přítomnost netopýrů nesou nelibě. Každý z nás si odnesl „svou“ zajímavost a vztah některých BA-Datlíků k „létajícím myším“ se hodně posunul směrem k nadšení. Nezapomenutelný byl večer v parku na Střeleckém ostrově, kdy za stmívání skupina dospělých a dětí běhala po louce s divnými krabičkami v rukou (detektory ultrazvuku) a střídavě se ozývaly tlumené výkřiky jako „tady je“, „už sem letí“, „vidím ho“, apod.

Téma „divnosti“ jsme si užili ještě jednou, a to při lekci Hodnotového vzdělávání, která nás vedla k zamyšlení, co je vlastně divné a proč, kdo o tom rozhoduje, z jakého úhlu pohledu se tak děje a jak se toto téma dotýká nás osobně. Někteří nás obohatili o své vlastní zkušenosti a zároveň způsoby, jak se s tím ne/dokážou vypořádat.

Obohatil nás také juniorský lektor Albert Karjagin, a to skvělou prezentací o principech létání. Některým trochu zamotal hlavu pojmy jako aerodynamika, proudění vzduchu, tlaky, vztlaky a podobně, ale všichni jsme určitě pochopili alespoň princip aktivního a pasivního létání. Na oplátku jsme Bertíka obohatili upřímnou zpětnou vazbou. Možnost zapojování juniorských lektorů se nám zdá skvělou příležitostí a oboustranně výhodnou aktivitou, která má velkou sílu v motivaci malých BA-Datlů i „BA-D plusáků“.

Před odjezdem na roudnické letiště jsme prolétli ještě jednou prezentací juniorského lektora Benja Jarého, který bohužel nebyl přítomen, takže jeho prezentace o kluzácích neboli větroních byla ochuzena o autentický přednes autora. Nicméně jsme se dozvěděli, jak takové plachtění vzduchem funguje, jaké využívá vzdušné proudy, v jakém prostředí a také něco málo o historii plachtění. V Roudnici na letišti nám pánové z místního aeroklubu velmi ochotně a trpělivě vysvětlovali vše kolem létání, letadel a odpovídali na naše všetečné dotazy. Spousta pojmů spojených s létáním se nám ještě více objasnila, viděli jsme motorová letadla, větroně i helikoptéry v akci. Jo a také tam měli skvělé „komunistické“ prolézačky 😊.

Na metodu MIU jsme byli tentokrát rozděleni do čtyř skupin dle pokročilosti, spojovali jsme body a jednou pracovali s hmatovým instrumentem. Více v individuálních zprávách…

Velkým oříškem bylo pro nás tentokrát zpracování závěrečných výstupů ve dvou skupinách. Jedna měla za úkol zpracovat téma létání a letadel, a druhá téma netopýrů. O co snadněji se celá skupina rozdělila na dvě stejně velké party, o to obtížnější to bylo ve skupinách samotných. Jak bude výsledná prezentace vypadat a jak si dílčí úkoly rozdělí jednotlivci nebo dvojice, bylo pro některé důvodem k přílišnému sebeprosazení na úkor druhých. Pro některé se práce na projektu zhroutila ve chvíli, kdy přestala fungovat wi-fi a bylo zapotřebí využívat jiných zdrojů. Nakonec se přeci jen podařilo vydolovat dost informací z vlastní paměti, v knihách a zápiscích. Domluvit se v osmi lidech se ukázalo být pro některé velkou výzvou a za některé výměny názorů by se nemuseli stydět ani naši poslanci ve sněmovně … Nakonec, přes větší či menší peripetie, došly obě skupiny do cíle a své práce dotáhly do zdařilých konců, a to po stránce formální i obsahové. K vidění v Jachtklubu 😊

Při jedné z her jsme zkoušeli simulaci pohybu a lov můry pomocí echolokace a zjistili jsme, že to není vůbec žádná legrace. Aspoň pro nás, pro lidi.

Tak ať máte prázdniny a dovolené plné legrace a budeme se na Vás těšit zase někdy příště. Ať už na některém z prázdninových týdnů nebo v novém školním roce.

 

Za tým BA-D Dáda, Zuzka, Maruška a Oli