Z různých směrů a různými způsoby jsme se postupně všichni dopravili v červencovou neděli kolem poledne do Stvolínek. Na Plac. A začali tvořit příběh. Každý ten svůj i náš společný. Místo samo vybízelo k mnoha aktivitám. Přírodní kurt na plážový volejbal, ohromná lípa v jejímž stínu stojí v písku pumpa na vodu a dostanete instrukci, že „čím víc budete čerpat vodu, tím líp…!“, několik mnoho maringotek, třípodlažní maringotkodrap, tatra s mlékárenskou nádrží předělaná na bazén, latríny, studená mechanická sprcha, velká společenská místnost s kuchyní přilepená ke skále plná všelijakých úžasností. Všechny smysly přeplněné vjemy až po okraj. K tomu všemu velká až euforická radost ze setkání, pro některé naopak nejistota z neznámého…
Zvládli jsme se zabydlet, postavit sněmovní stan a vyrazit na průzkum okolního terénu. Procházeli jsme po kamenných mostcích a hrázích, mezi soustavami rybníků. Potkávali jsme cestou sochy akademického sochaře pana profesora Jana Hendrycha, milovníka kraje, Katynku, Hastrmana, Františka z Assisi, sv. Josefa a Jidáše, který hlídá bránu do areálu…
S Martinem Hakem, našim oblíbeným vypravěčem příběhů, jsme strávili celé dva dny. Snažili jsme se hlavně o uvědomování si sebe samých, což se ukázalo jako úkol nejtěžší, a to při jakékoliv činnosti. Při házení speciálními šipkami, práci s lanem a vlastním i společným těžištěm, při hrách, které zvyšují skupinovou sounáležitost a jedinec sám neuspěje, při teorii výstavby příběhů a konečně tvorbě příběhů samotných, kdy bylo nad naše síly zůstat u jednoduchosti a uvěřitelnosti. Většina z nás utíkala k absurditám, originalitě a extrémním divnostem. Dynamika naší skupiny tomu nejspíš nahrávala… Nakonec jsme dali ve skupinách dohromady příběhy na téma neporozumění mezi světy dětí a dospěláků, kdy dětem jednání dospělých nedává smysl… Pobavili jsme se, ale hlavně se zamýšleli nad přehrávanými situacemi a pojmenovávali témata, která situace přinášely. Snažili jsme se, jako vždy, nasát co nejvíc z Martinova vypravěčského řemesla a po dva večery jsme si mohli vychutnat koncert v podobě jeho vyprávění. Jeden příběh byl jeho vlastní „O mravenčím muži“ a druhý historický příběh Odyssea. Ani jsme nedutali 😊.
Na jeden den nás navštívila naše nová spolupracovnice Eva Jelínková, lingvistka a germanistka, se kterou jsme strávili moc příjemné dopoledne nad knihami, které máme v naší paměti a srdcích. Uvědomili jsme si, co nás na našich oblíbených knihách vlastně zaujalo, co z nich udělalo naše oblíbené. Silný příběh, styl psaní, čtivost, humor, hrdina, se kterým se můžeme ztotožnit. Ještě pár setkání a můžeme začít psát, Evi😊
Další den jsme s energickým kolegou Mišákem pokračovali v tématu jazyka a příběhů. Při stanovování důležitých bodů pro tvorbu zazněla poprvé od silných BA-Datlích osobností potřeba uměřenosti a vyváženosti vtipného a vážného. Lektorům se ulevilo. Má to smysl…J
Jeden příběh dotáhla s jeho pomocí užší skupinka BA-Datlů až do konce a večer nás pozvala na představení „Judýš a Židáš “ do skalního divadla. Cenné herecké rady dostali na
generálce i od Dana Dittricha, režiséra, herce a majitele tohoto úžasného prostoru.
Představení bylo vtipné i magické a aplaus veliký. Kdo nehrál divadlo, realizoval se výtvarně na tričku pod vedením Zuzanky nebo se pokoušel ovládnout umění zvané točení s poikami, pod vedením Filipa, který dokázal divy i s hořícíma poikama večer při úchvatné fireshow! Každý si prostě našel to své a na tom pracoval.
Večery u ohně byly naplněny vyprávěním, hudbou, zpěvem i smíchem. Velká BA-Datelská dobrodružství se tentokrát odehrávala i po večerce, některá z nich byla překažena námi dospělými, ale o některých jsme se možná ani nedozvěděli … Výstup z komfortní zóny a osahávání vlastních hranic si tu vyzkoušel asi každý, někdo více, někdo méně, dospělé nevyjímaje 😊
Když se to celé shrne, podtrhne a sečte, chceme si to příští rok zopáknout! Možná ve stejném, možná v trochu jiném složení. Kdo chce jet s námi, nechť si do příštího roku přečte Hastrmana, román Miloše Urbana, jehož filmová verze se ve zdejších přírodních kulisách natáčela.
Děkujeme všem, kdo se na scéně tohoto týdne zjevili, ať už jen na chvíli nebo byli s námi po celou dobu. Jak byly příběhy, které se tu napsaly, cenné, nechť posoudí každý sám za sebe 😊
Dáda, Zuzka & Oli
