Ve čtvrtek, čtvrtého čtvrtý, nastoupila parta jednadvaceti dětí do vlaku směr Hradec Králové a nezastavila je ani náhradní autobusová doprava, ani trolejbus, který jim díky zpoždění ujel před nosem.
Celá skupina byla poněkud nehomogenní – děti různého věku, od šesti do čtrnácti let, z různých škol na Náchodsku, ne každý tu někoho znal. Spojovala je ale jedna věc, zájem o klavír.
Přivítání v rodinné firmě PETROF, která letos mimo jiné slaví 160 let od svého založení, bylo milé. Pan Jaroslav Horyna, který nás provázel výrobou, to vzal opravdu od podlahy, rozuměj od prkna. Dozvěděli jsme se, že pro výrobu rezonanční desky je nejlepší smrkové dřevo z vysokých nadmořských výšek, s přírůstkem max 1 cm za 5 let. Musí růst minimálně 80 let a být naprosto bez suků. Je to, mimo jiné, hodně drahé dřevo. Zbytek skříně nástroje je též z měkkého dřeva, nohy jsou naopak z tvrdého dřeva. Do skříně se musí vsadit litinový rám, proto jsou klavíry tak těžké. Také už víme, že v každém klavíru je 220 ocelových strun různé délky a tloušťky, některé z nich jsou navíc omotané měděným drátkem, což má vliv na výšku tónu. Jednu takovou strunu jsme získali pro naše badatelské účely, neboť se jedna omotávka v naší přítomnosti nepodařila a struna by byla pro klavír nepoužitelná. A poznali jsme mnoho dalšího – klávesy, pedály, hrací mechanismus, laky, dýhy, dokonalé leštění, …. Ke konci nám z toho všeho šla už trochu hlava kolem 😊
Po zasloužené svačině nás čekalo muzeum s milou a vstřícnou průvodkyní Ivanou Jalůvkovou. Tady jsme se seznámili nejen s přehledem obrazové historie rodiny Petrofů od počátku až do současnosti, v čele se zakladatelem firmy panem Antonínem Petrofem, ale i nejrůznější historické modely klavírů a pian, na které jsme si mohli nejen sáhnout, ale i na ně zahrát! Vztah rodiny Petrofů ke své firmě je obdivuhodný, nejen kvůli velké pracovitosti a úspěchu jejich klavírů u nás i ve světě, ale třeba i proto, že v restitucích po revoluci byla Petrofovým vrácena pouze čtyři procenta firmy, zbytek si museli znovu dokoupit!
Vrcholem naší návštěvy byla prohlídka nádherných hotových klavírů určených k prodeji v designově velmi zdařilém showroomu Petrof Gallery. Některé kousky ještě procházely výstupní kontrolou, některé už jen čekaly na své nové majitele. I tady jsme si mohli zahrát. To bylo něco! Děti obsadily téměř všechny klavíry a jaly předvádět své umění, každý dle svých možností. Někteří byli dokonce povzbuzováni přihlížejícími zaměstnanci ke hře na nejdražším klavíru, který tu majestátně čekal mezi ostatními. Asi si každý dovede představit, jak to zní, když hraje zhruba dvacet klavírů najednou, každý něco jiného. Přesto se paní v recepci i ostatní přítomní dospěláci usmívali a shovívavě prohlašovali, že jsou zvyklí …. 😊
Nakonec jsme stihli koupit i ten oběd, i když to bylo o fous. Konzumaci pizzy ve vlastním kupé jsme si užili myslím všichni a spokojeně, s plnými bříšky i hlavou, jsme dojeli každý do svého cíle.
Moc děkujeme projektu Učíme se na Náchodsku MAP 4 za podporu, mamince Heleně a paní učitelce Veronice za doprovod a celé partě za nadšení a pozornost. Hudbě zdar a klavírům zvlášť! 😊
