Nad Hronovem se v tomto listopadovém týdnu stahovala mračna celý týden a sluníčko nevykouklo ani na chvilku. O to více jsme snažili rozsvítit a rozjasnit naše „vnitřní počasí“ a snad se nám to i celkem dařilo😊. V útulné klubovně hronovských Lotrů jsme v komorní skupince deseti Ba-Datlíků bádali nad tématem počasí, šifrovali a dešifrovali, spojovali body, zkoumali naše emoce a ve volných chvílích hráli deskovku Stratego nebo rugby s torzem gumového Barbie míče.

V prvním dni, po vzájemném představení a ukotvení BA-Datlovských pravidel jsme se vrhli do pojmosloví, které jsme potřebovali pro další dny. Nejprve si jednotlivé pojmy počasí, podnebí, atmosféra, hydrosféra připravil každý sám za sebe, pak tři malé skupinky zpracovaly výukově jeden termín na základě studia z odborných zdrojů (web a odborná literatura) a následně odprezentovali ostatním. Společně jsme doladili nepřesnosti, napravili poměry ve vzdálenostech a doplnili kdo co věděl. Ve dvou skupinách jsme se také vrhly do MIU (metody, která nám pomáhá s uvědomováním si procesů spojených s myšlením a zároveň dává nahlédnout do uvažování ostatních). Spojování bodů do určitých tvarů podle vzoru bylo pro někoho hračkou, ale jiní se u toho pořádně zapotili. Je důležitější rychlost nebo přesnost? Co můžu dělat, když mám hotovo? Můžu se chvíli nudit? Odpočívat? Pomoci kamarádovi? Navrhnout pro ostatní další příklady? Jak se cítím, když mi něco nejde? Musím práci za každou cenu dokončit? Můžu využít nápovědu? Může být někdy nápověda matoucí? Je pro mě výhodné opsat řešení od někoho jiného? Co potřebujeme, aby se nám dobře pracovalo? Co znamená chyba? Mnoho otázek, zamyšlení a uvědomění provázelo naši práci i v následujících dnech.

V úterý jsme si při raním sdílení připravili otázky na pana profesora Pelikána a následně se věnovali atmosféře z pohledu lidského prožívání. Zkoušeli jsme vybádat, jestli je možné se radovat za jakéhokoli počasí a naopak, jak se vybouřit, aby se ulevilo, a současně jsme nepřivolali další blesky. Docela nás překvapilo, jak si jsou projevy některých emocí podobné a jak nejednoznačně je můžeme dešifrovat.

Po obědě jsme se přesunuli do místní základní školy a setkali se tu s velice sympatickým profesorem, matematikem, panem Emilem Pelikánem, který za námi přijel z pražské Akademie věd, kde mimo jiné spolupracoval na tvorbě numerického předpovědního modelu MEDARD. Panu profesorovi, zvyklému přednášet na vysoké škole, se podařilo přizpůsobit se našemu věku a znalostem a poutavě dvě hodiny přednášel. Bylo to výživné. Teplá fronta, studená fronta, okluzní fronta, ledovka, námraza, efekt motýlích křídel, srážky, bouřky, hromy, blesky, tlaky, víry, klasifikace deště a větru, tornáda a hurikány a mnohé další….uf, a na závěr odlehčení – dvě autíčka poháněná solárními panýlky 😊

Ve středu jsme dopoledne odlehčili mozkovým závitům a věnovali se kreativní výrobě  náladoměrů. Po obědě jsme vyrazili do terénu a chtěli prozkoumat v praxi, co jsme nastudovali předchozí dny. Meteorologická stanice v úpické hvězdárně byla naším cílem. Trochu nečekaně nás čekala opět přednáška a meteorologická měření zůstala v menšině. Většinu zařízení postupem času přebírají plně automatizované radary. V meteorologické zahrádce nás čekala jen již nepoužívaná meteorologická budka, pár teploměrů zakopaných v zemi a velká nádoba měřící srážky. Ta byla zajímavá mimo jiné proto, že funguje na principu patentu českých meteorologů😊

 

 Ve čtvrtek přišla další nálož matematického obsahu, nadšení, humoru a lidství v podobě matematika, Mgr. Vítězslava Štembery, PhD., který nechápe, jak je možné, že někdo nemá rád matiku. Když s ním strávíte den, nechápete to taky… Tenhle člověk se před rokem začal „trochu“ z matematického pohledu zajímat o orloj a k dnešku toho o něm ví od historie po veškeré technické a konstrukční detaily tolik, jako sám pan orlojník… S Enigmou
to je podobně. Kromě toho, že známe historické šifrovací fórky, kvůli kterým se musíte oholit nebo použít pásek, pronikli jsme i do elektrických obvodů geniálního stroje v kontextu válečné doby. Dověděli jsme se taky o neuvěřitelných okolnostech a úsilí (nejen matematiků) vedoucím k prolomení kódu, kterýž byl v každé nové šifře aktualizován. Navíc Víťa sestrojil a dovezl přesnou kopii Enigmy vytištěnou zčásti na 3D tiskárně a sestavenou pomocí mnoha dalších dílků posháněných různě po světě, a to na základě podkladů ze stuttgartské univerzity. Ještě nebyla zcela funkční, ale už jsme si bez problémů dovedli představit, jak vypadala a fungovala. Takové nadšení pro věc se hned tak nevidí! 😊

A to už jdeme do finále. Páteční shrnutí celého týdne a výstupy, tentokrát v podobě myšlenkových map, výukových plakátů, a dokonce i komiksu. Co jsme si z tohoto týdne odnesli? Jako vždy, každý něco jiného. 😉

Děkujeme všem, kteří se na programu podíleli, a to včetně nápomocných rodičů, odborných lektorů, kteří jsou nejen skvělými odborníky ale i lidskými bytostmi, dětem, jejichž touha po poznávání je nekonečná a našemu týmu, se kterým je radost spolupracovat.