Astronomický týden jsme odstartovali s partou malých hvězd. J Ať už se znali či nikoli, jedním z našich cílů na tento týden bylo vytvořit z nich symbiotické souhvězdí.

Seznámit se museli někteří z nás i s prostorem naší základny v krásné knihovně. A protože nás následující dny čekalo především pozorování oblohy s hlavou vzhůru, zkoušeli jsme naší základnu zmapovat z jiného úhlu pohledu. S nadhledem jsme zakreslovali půdorys – někdo s větším, někdo s menším důrazem na detaily. Díky zákresu jsme po skupinkách našli ukryté poklady v podobě map s vyznačeným cílem, kam se jednotlivé skupinky musely různými způsoby dostat. V cíli na nás čekal zasloužený oběd!

 

Na úvod do tématu jsme se pokusili vytvořit myšlenkovou mapu ze znalostí, nápadů a asociací, které si každý z nás nese k pojmu astronomie. Z původního plánu myšlenkové mapy ale nakonec vznikla „myšlenková polévka“, jak jsme ji po zbytek týdne s radostí říkali.  Přesto jsme byli překvapení, kolik toho všichni dohromady víme. Několik pojmů z myšlenkové polévky se nám podařilo upřesnit a zařadit s pomocí odborníků, se kterými jsme měli tu čest spolupracovat. Při prvním dni jsme si zároveň vyrobili i tzv. kooperativní obraz na téma vesmír. Každý zpracovával jeden z mnoha dílků a překvapilo nás, jak jsme se ve finále dokázali dohodnout a jak nám jednotlivé části zapadali do sebe a tvořily tak jeden smysluplný celek. 

 

Prvním odborným lektorem byl Štěpán Tóth, který nám věnoval celý svůj den, vědomosti nabité za spoustu let pozorování hvězd a především své nekončící nadšení, trpělivost a laskavost, s jakou k nám přistupoval. Byl překvapen, kolik toho už sami známe, a naše všetečné otázky jeho nadšení jen pobízely.  Dopoledne jsme věnovali teoretickým základům o Slunci a o hvězdách, které jsme před obědem doplnili o první praktickou zkušenost – pozorování Slunce. Měli jsme možnost být u toho, když Štěpán skládal svůj dalekohled a zároveň si tak procvičit i vlastní opatrnost, protože nikdo z nás si rozbitý dalekohled na triko brát nechtěl…  Odpoledne jsme se opět věnovali teoretické části, tentokrát jsme věnovali pozornost hlavně planetám a jejich vlastnostem. Poslední část dne se Štěpánem se odehrávala ve večerních hodinách, kdy jsme se s BA-Datlíky i jejich rodiči sešli v neuvěřitelném počtu a společně jsme dvěma dalekohledy sledovali Měsíc a následně všechno, co šlo zrovna v tu chvíli vidět.  Pár šťastlivců, kteří vydrželi na místě pozorování déle, měli možnost vidět Saturn i s prstencem!

 

 Středeční dopoledne jsme strávili v teplické hvězdárně, kde jsme taktéž pozorovali Slunce, ale tentokrát z dalekohledu, který byl mnohokrát větší než ty, na které jsme byli zvyklí. Zjistili jsme například, že na hvězdárně pravidelně zakreslují sluneční skvrny a zrovna během tohoto období byly nadprůměrně výrazné. Po pozorování jsme si společně vytvořili solarograf z plechovky, alobalu, pásky apod. Návod na instalaci solarografu přidáváme na závěr této souhrnné zprávy.  Naše další cesta pěškobusem vedla po obědě do nedalekého Planetária. Uvnitř kopule, po jejíž celé vnitřní ploše bylo plátno, nám bylo promítnuto putování robota Kita po různých planetách, a později také noční obloha ve zrychleném čase. Trajektorie Slunce i Měsíce, zvýrazněná souhvězdí, i viditelný rozdíl v noční obloze pozorované ve městě a nebo v horách – vlivem přemíry světla, tedy světelného smogu.

 

Předposlední den se nesl v duchu zapojení našeho kreativního já, které všichni měli až neuvěřitelně silné.  Různými výtvarnými metodami jsme tvořili různá souhvězdí, existující i neexistující planety a mlhoviny, či dokonce černé díry. Svoje díla jsme si potom navzájem odprezentovali s povídáním o tom, proč a jak jsme tvořili zrovna toto.

 

V pátek se Ba-Datelé vrhli do výzkumné činnosti a ve dvojicích či samostatně zpracovávali vybraná astronomická témata, ze kterých následně vytvářeli výukové plakáty s vlastními ilustracemi.

 

Děkujeme všem zúčastněným, lektorům i rodičům. Speciální dík si dovolíme věnovat Šťěpánovi, který nám předal kromě vědomostí i kus sebe. 

 

 

Za BA-Datelský tým,

Zuzka Gärtnerová, Maruška Soubustová, Michal Štefan a Dáda Hádková.

 

  Solarograf je přístroj, který zaznamenává sluneční svit během několika ročních dob. Skrz plechovku je propíchnutá malá dírka zalepená černou lepicí páskou a uvnitř je nainstalovaný fotopapír, který po odkrytí dírky snímá obrazy.

Umístění přístroje je nejlepší na jižní straně, kde svítí Slunce téměř celý den. Je potřeba solarograf připevnit tak, aby se nemohl hýbat a obraz zůstal bez různých „duchů“. Možnost umístění na balkoně, na parapetu (lepší zvenčí okna), na stromě…

Doba snímání je vhodná několik měsíců. Malá dírka musí směřovat do prostoru.

Při odinstalování je potřeba opět zakrýt malou dírku v plechovce. Poté vzít plechovku do tmavé místnosti, odlepit a odkrýt víčko a vytáhnout fotopapír. Obraz ustálit pomocí ustalovače a vývojky jako normální fotografii. A nebo jednodušší varianta – obrázek ihned oskenovat a uložit do počítače, kde s ním dále mohou děti pracovat pomocí photoshopu.