Pro pořádek je potřeba na začátku napsat, že Poseidon nebyl příliš vstřícný a pustil nás v tomto týdnu jen na místa, která jsou běžně přístupná. Do jeskyní nám pro tentokrát přístup odepřel. Pokud totiž na nějaké takové místo chcete jít, musíte mít speciální povolení, jehož vyřízení může trvat několik měsíců a má velmi nejistý konec anebo tam jdete na vlastní pěst, proti pravidlům pohybu v CHKO, a to jsme nechtěli. Tolik k tomu, proč jsme se trochu odklonili od našeho původního záměru a části programu. Přesto jsme se pohybovali po samých úžasných místech blízkého i vzdálenějšího okolí Stárkova, sami či s odbornými lektory…
Hned v pondělí, poté, co jsme se zorientovali v prostorách i okolí našeho nového působiště, seznámili se s pravidly i sebou navzájem, vyrazili jsme k Vysokému kameni a do Trpasličí rokle, kousek nad naším táborem. Tam jsme měli krásné výhledy na krajinu, museli jsme zdolávat terén, hledali jsme horninu jménem opuka, která je v okolí rozšířená, a dokonce jsme měli možnost vidět zkamenělé malé nory díky jednomu z našich BA-Datlů, který byl schopen je najít.
Vyzkoušeli jsme si, jaké je to „táhnout za jeden provaz“ a většina skupiny se nechala přivázat k dlouhému lanu. Ušli jsme tak pár stovek metrů, zhodnotili náročnost a posunuli se na další level – poslepu! Byl to velký zážitek a mohli jsme si tak zkusit, jaké to je odevzdat veškerou svou důvěru někomu dalšímu, a jak to dopadá, když i jediný článek dělá něco, co skupině neprospívá..
Jedním z našich lektorů odborníků byl Jirka Bruthans, geolog a šéf ústavu Hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky přírodovědecké fakulty UK. Docent, který skočil v Praze do dodávky a přijel Badatlíkům povědět něco o svém výzkumu, speciálním druhu „zamčeného pískovce“, o vzniku pískovcových skalních měst a pískovcových útvarů jakými jsou například sloupy, skalní brány a různé dutiny. Kromě toho, že jsme si mohli pokus s pískovcem na vlastní ruce vyzkoušet, prošli jsme spolu s Jirkou Skalní hrad na Bischofsteinu, kde nám po cestě ukazoval různé zajímavosti a komentoval, jak vznikl který útvar, sloupek, skalní věž nebo masiv. Mluvili jsme o tvarech, složení i barvách.
Pro představu je zde odkaz na zajímavý článek, který část jeho bádání shrnuje:
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2014/07/objev-cesi-odhalili-tajemstvi-piskovce-video.html
My si z toho odnášíme toto poselství: Věci nejlépe drží pod přiměřeným tlakem 😊, někteří z nás se nemohli ubránit myšlence, zda to náhodou neplatí i pro lidi/děti…?
S jiným pohledem na kámen jsme se setkali následně díky panu Nývltovi z Velkých Svatoňovic, který sbírá kameny a fosilie více než šedesát let! Ze své sbírky udělal výběr, naložil do kufru auta a dovezl za námi do tábora. Kromě toho, že i k nejmenšímu z kamínků dovedl říct něco zajímavého, jako např. jaký minerál nebo hornina to je, kde ho našel a kdy, má svou sbírku perfektně popsanou a zdokumentovanou. Všem začínajícím i pokročilejším sběratelům kladl na srdce, aby si vše hned zapisovali do tabulky a malým číslem vždy označili i kámen samotný, jelikož jak bude sbírka narůstat, už se v tom později nevyznají…
Pozadu nezůstal ani Jáchym z řad Badatlíků a svou sbírku minerálů a fosilií nám také představil. Bylo moc hezké pozorovat dva sběratele, které dělil více než dvougenerační věkový rozdíl. Pan Nývlt velmi pozorně poslouchal, tu a tam něco doplnil nebo odpověděl na dotaz, přesný název jednoho minerálu poslal dodatečně, až se sám doma přesvědčil, zda je to opravdu to, co si myslí, což bylo moc milé. Děkujeme moc.
Měděný důl Bohumír fascinoval každého něčím jiným. Přístupný je jen zlomek původního těžebního prostoru, příjemný chlad a vlhko, tu a tam netopýr, hornina protkaná zelenými částmi měděné rudy, úzkost z uzavřeného prostoru, kdy nad hlavou máte masu kamene, váhy na vážení duší při odchodu na onen svět. Náš průvodce, pan Novotný, jakožto bývalý horník, věděl mnoho o dolu i o práci samotné. Představa, že v dolu trávíme osmihodinovou šichtu byla nepředstavitelná….
Pískovec jsme v tomto týdnu „ochutnali“ ještě jinak. Oblečení do sedáku a přivázání na lano, na jehož druhém konci stál jeden z našich lezeckých lektorů. Buď Terezka nebo Fráňa. Každý kdo chtěl, si mohl vyzkoušet, co to obnáší, když jste odkázáni sami na sebe a toho, kdo vás jistí, že pískovec není zas tak měkký a můžeme se o něj pěkně odřít a že překonat se, máknout, zabrat, vystoupit z komfortní zóny nebo ať už to nazveme jakkoliv, se vyplatí. Ten pocit „po“ je nenahraditelný, posilující a nikdo nám ho nevezme. Někdo si dal obě cesty, někdo jednu a někdo si ten zážitek nechal na příště. Vše se počítá 😊
Pár základních pojmů z geologické abecedy, jako např. co je to kras, fosílie, eroze nebo stratigrafie jsme zjišťovali ve skupinkách a zkoušeli jsme pochopit natolik, abychom byli schopni předat ostatním. Při pátečním odpoledni úkol vskutku náročný. Každý k úkolu přistoupil po svém, ocenili jsme přemýšlivce, kteří ho přijali jako intelektuální výzvu a předali své nově nabyté znalosti ostatním.
Děkujeme za vstřícnost a podporu projektu „Učíme se na Náchodsku – MAP 4“, který realizuje Místní akční skupina Stolové hory a Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují.
Děkujeme rodičům, kteří přiváželi a odváželi své ratolesti nejen do a ze Stárkova, ale i na různá další místa v kraji.
Zdravíme všechny Badatlíky a budeme se těšit zase na viděnou 😊
Oli, Dáda, Zuzka a Mišák
