Co si tak člověk představí pod pojmem Antarktida? Mohlo by se zdát, že téma Antarktidy v sobě nic tak zajímavého neskrývá. Vždyť je tam jen samý led, neskutečná zima, vichr a samota. My jsme se ale tento týden přesvědčili o opaku!
Během prvního dne proběhlo seznámení jak s partou, tak i s tématem. Ve skupinkách jsme pátrali v knihách například o historii objevování Antarktidy, o její fauně a floře, nebo o tom, jak se oddělila od původního superkontinentu jménem Gondwana. Strýčka Googla jsme k bádání nakonec využili jen minimálně, protože ho naprosto předčily obsahově i graficky nádherně zpracované knížky.
Tímto týdnem nás opět provázelo MIU (Metoda instrumentálního uvědomování, která cílí na rozvoj kognitivních funkcí a mimo jiné i na zvědomování si procesů, které jsou s myšlením spojené). Byli jsme rozděleni do dvou skupin, v jedné jsme s metodou začínali a druhá navazovala na to, co započala na minulém programu. Obě skupiny pracovaly s instrumentem Spojování bodů. Jednou jsme zvolili instrument Orientace v prostoru, což se nám zdálo výhodné, před výpravou do nehostinné bílé krajiny 😊 a také jsme jednou vnímali tvary pouze hmatem a poté překreslovali na papír v instrumentu Rozpoznávání tvarů.
Pokročilejší Badatlíci pracovali s velkým zaujetí a zároveň klidně, uměli využít zkušenosti z minulých stránek, oceňovali se navzájem i sebe sama (sdíleli radost), dodržovali domluvená pravidla práce. Porozuměli rozdílným tempům práce každého. Otázkami zkoušeli navádět lektorku k vypracování úkolu. Zkusili si tak lektorské dovednosti na vybraných nejtěžších rámečcích.
Měli jsme tu čest přivítat mezi nás polárníka Daniela Nývlta, geologa a vedoucího Českého antarktického výzkumného programu Masarykovy Univerzity, která je jedinou univerzitou na světě, která má v Antarktidě vlastní základnu, na ostrově Jamese Rosse. Po celou dobu jeho vyprávění a odpovídání na zvídavé dotazy jsme mu věnovali to největší množství pozornosti, co jsme mohli. Dozvěděli jsme se třeba o dalších stanicích, které jsou tam vybudovány. O smlouvě, která Antarktidu chrání před zbytečnými sváry lidstva a snaží se zachovat čistotu prostředí i atmosféry, která tam panuje. O zákazu přístupu psů z roku 1994 anebo zákazu vajíček kvůli ptačí chřipce. Daniel nám vyprávěl i o tom, že ne každý den je v Antarktidě zalitý sluncem, a to jak metaforicky, tak meteorologicky. J Prosluněné dny jsou totiž sotva tři v měsíci!
Zjistili jsme také, čím se zabývá glaciologie, limnologie, paleolimnologie nebo co je to glaciizostáze. Obrovský úspěch měla zmínka o dinosaurech, kteří byli na území Antarktidy nalezeni. Připomínáme jména, pro případné dohledání podrobností: Antarktopelta oliveroi, Dromeosaurus, Hadrosaurus, Cryolophosaurus a Glacialisaurus. Hvězdami přednášky byly ale také želvušky! A není se čemu divit. Pokud tyto neuvěřitelné tvory neznáte, doporučujeme započít bádání. J Překvapilo nás, že voda tu zamrzá až při – 2 °C, a ryby, které v ní žijí, musí mít speciální nemrznoucí protein (glykoprotein) v těle, aby mohly přežít. Nechybělo ani povídání o ptácích, ploutvonožcích a tučňácích, na kterých nás zaujal mimo jiné i způsob jejich rodičovství. Věděli jste, že Antarktida je zemí parazitů? Živočichové jsou tam díky čistotě prostředí totiž tak silní a odolní, že si mohou dovolit živit mnohem více parazitů, než živočichové třeba u nás!
Také máte ve zvyku říkat NA Antarktidě, místo V Antarktidě? Nebojte, nejste v tom sami. Daniel nás všechny poučil, že stejně tak jako u ostatních kontinentů (V Africe, V Austrálii…) se používá tato předložka. Byť je Antarktida kontinentem neosídleným, je kontinentem geograficky rovnocenným. J
Na program Daniela následující den navázal jeden z badatelských nováčků Jáchym, který donesl a odborně okomentoval neuvěřitelné množství různých fosilií a představil nám vlastní prezentace o antarktických živočiších.
Předposlední den nám odstartovala musherka Tereza Hanušová a její vážená kolegyně, aljašský husky Majda. Měli jsme možnost pořádně prozkoumat saně, které se pro mushing (tedy jízdu se psím spřežením) používají. Tereza nám vyprávěla o zásadách tohoto sportu, které jsou nastavené tak, aby bylo zdraví a pohoda psích parťáků na prvním místě. Zjistili jsme, že systém rozmístění psů ve spřežení má svůj systém a musher musí velmi dobře znát povahu psa, i jeho postavení ve smečce. Bohužel, pro nedostatek sněhu, jsme se nesvezli a vyrazili pěkně po svých…
… nabiti novými vědomostmi, dobýt Jižní pól! Byli jsme rozděleni na dvě výpravy podle toho, jak se Jižní pól dobýval v roce 1911 a náhodně označeni jedni za britskou výpravu Roberta Falcona Scotta a druzí za norskou výpravu Roalda Amundsena. Po cestě plné zapeklitých úkolů a nástrah, které otestovaly naše hlavy i těla, dorazily obě výpravy do cíle! Nutno dodat, že členové britské expedice měli trasu o dva kilometry delší a oproti historii museli udělat velké rozhodnutí. Uposlechnout příkazu britské královny nebo se vydat kratší, přímou cestou. Rozhodli se pro poslušnost, ale v cíli je čekalo nemilé překvapení – norská výprava v čele s Roaldem Amundsenem již měla Jižní pól označen svou vlastní vlajkou! (na drsném jihu nebyl čas řešit detaily, a proto nevadilo, že vlajka nevypadala jako norská… J) Společné opékání buřtů a „šiškovaná“, nás všechny opět spojilo dohromady. Naštěstí došlo ještě k jednomu odklonu od historie a britská výprava dorazila ve zdraví na základnu … 😊
Vzhledem k velkému množství milovníků Cimrmana ve skupině ještě přidáváme (možná očekávané) doplňující informace: Driftovat se nám nepodařilo. Housera mělo pouze pár z nás. Lyže jsme u pešuňku a kolejí sejmuli. Pomocný učitel Václav Poustka přezdívaný Mišák nám zpíval píseň proti trudomyslnosti (♫♪ „V Antarktidě tajou ledy…“) a ke konci výpravy jsme se již těšili domů…, do Prahy…, do Podolí…, do lékárny…, ….
Zažili jsme akcí i zajímavostmi naplněný program. Nechyběly pravidelné poobědové relaxace, díky Mišákovi obohacené o skvělou hudbu a polární záři, zajímavé ranní diskuse u snídaně, při kterých se mimo jiné opravovaly chyby, ani akční cesty z oběda se zastávkami na hřišti! Při pátečním tvoření závěrečných výstupů jsme si uvědomili, že nám na téma Antarktidy jeden týden rozhodně nestačil!
Děkujeme odborným lektorům za velmi vstřícný přístup a trpělivost, všem BA-Datlíkům za jejich nadšení, upřímnost a intenzivní zapojování šedé kůry mozkové, i jejich rodičům za podporu svých báječných dětí a těšíme se na budoucí polárníky!
P.S. pro BA-Datlíky: A ještě připomínáme slib Daniela Nývlta, že pokud vystudujete vhodný obor, můžete psát disertační práci na „jeho“ základně v ANTARKTIDĚ! 😊
