Knihovna Ústeckého kraje v centru města Ústí nad Labem, konkrétně její vědecká část, byla po dobu našeho bádání snovou základnou. Budova prošla v roce 2019 celkovou rekonstrukcí a byla nám otevřena dokořán. Po celkové prohlídce budovy jsme si mohli půjčit jakoukoli dostupnou knihu, v hale jsme relaxovali při poslechu hry na klavír, a po programu se stala studovna klidným útočištěm.
Expedice po zaniklých obcích s Petrem Karlíčkem byla nakonec o něco kratší, než jsme zamýšleli, ale na hodnotě jí to neubralo. Ze zastávky v Mukařově jsme se vydali k Víťově rozhledně, která stojí na nedalekém kopci. Už tehdy jsme zjistili, že počasí není výpravě příliš nakloněno. Při příchodu do zaniklé obce Velké Stínky se spustil déšť se vším všudy. Atmosféra rozpadlé obce, kterou podtrhlo deštivé a větrné počasí, na nás zapůsobila o to silněji. Během cesty na autobus jsme si užili hodně legrace díky všudypřítomnému blátu. Jediné, co nás mrzelo, bylo to, že jsme si nemohli opékat buřty. J Byli jsme ale všichni rádi, že jsme tuto výzvu zvládli se ctí, a že nás pustili do autobusu.
Druhý den nás přivítali v archivu Ústí nad Labem, který má ohromnou sbírku listin a knih, které ale byly bohužel ve velké míře ukryté pod igelity, kvůli probíhající rekonstrukci. Zjistili jsme, proč bylo a stále je důležité schraňovat některé dokumenty a také to, že jméno města bylo původně české a až poté vznikla německá podoba Aussig. Bylo velice zajímavé poslouchat, kolik toho víme díky dokumentům, které má archiv k dispozici. Samotné Ústí bylo původně pouze malým městem, do kterého byli pozváni řemeslníci z Německa, aby jej zvelebili a později, v období vzniku továren, byli do Ústí pozváni dělníci z dalších oblastí Čech. Tato česko-německá část republiky je plná příběhů a k této historii patří i téma zaniklých obcí, které nás provázelo během expedice. Po přednášce o historii města i jeho obyvatel a prohlídce sbírky archivu jsme se uchýlili do skladu sčítacích listů, kde jsme dohledávali příbuzenstvo od BA-Datlíků – rodilých Ústečanů.
Přestože to nebylo v programu, dostalo se nám té výsady, vidět „NEJ NEJ“ knihy, která má knihovna ve svém držení. Nahlédli jsme do:
- NEJvětší knihy Birds os America, kde je zaznamenáno více než 700 druhů ptáků,
- NEJvzácnější knihy Il givoco de gli scacchi, která je z roku 1584 a italsky se v ní popisuje hra šachy,
- NEJstarší učebnice Výmarský rukopis označovaný jako „bible chudých“,
- NEJstaršího komiksu Jenský kodex,
- NEJtěžší knihy Atlas velkého kurfiřta, která v originále váží 125 kg,
- NEJkrásnější knihy Přebohaté hodinky vévody z Berry, kde každá stránka mohla výt vystavována jako samostatné dílo,
- NEJstarší knihy v češtině Mattioliho herbář z roku 1596
- NEJmenší knihy Listina základních práv Evropské unie, která nejvíce zaujala a překvapila většinu našich badatelů.
Po prohlídce těchto vzácných originálů a faksimile jsme se dozvěděli, že příležitost vidět tyto knihy mělo doposud pouze pár lidí a že jsou některé skladovány v trezoru!
Během programu jsme se společně zorientovali v turistickém značení a během expedice jsme měli možnost si i ověřit, zda označení trasy v lese chápeme a dokážeme se podle něj zorientovat. Poznávali jsme stavební prvky různých slohů historických budov z města Louny a zkoumali jsme pomocné vědy historické, jako například paleografii (nauka o starém písmu), chronologii (nauka o způsobech měření času), sfragistiku (nauka o pečetích), heraldiku (nauka o znacích), numismatiku (nauka o platidlech) a mnoho dalších.
Během celého programu jsme porovnávali různá místa v průběhu času a zaujalo nás, jak moc člověk může, a i zasahuje do svého okolí. Viděli jsme zaniklou obec, ale všímali jsme si i toho, co vše můžeme pozorovat v obci, kde lidé stále žijí. Zabrousili jsme si do tématu revitalizace přírody na Mostecku. Příběhy měst totiž stále pokračují a my jsme jejich součástí.
Během BA-Datelského týdne jsme začlenili také práci s metodou FIE, dnes již MIU. Jedná se o metodu, která cílí na rozvoj kognitivních funkcí našeho mozku a zvědomování procesů, které jsou spojené s myšlením. Někteří naši BA-Datlíci navázali v menší skupince na svoji předchozí práci a většina se s metodou nejprve seznámila.
Tento týden se sešla neuvěřitelná skupinka dětí. A neuvěřitelná byla i úžasně klidná atmosféra a pohoda, se kterou proběhly veškeré plánované i neplánované aktivity. Sešla se skupinka BA-Datelů různého věku i povah, ale všichni byli milovníky knih s touhou objevovat.
Děkujeme všem BA-Datelům, rodičům i lektorům, a také našim tělům (a možná i duším) za to, že nám umožňují dělat všechno to, co nás baví.
