Zdoňovský statek ožívá v pondělí 15.8. patnácti malými BA-Datly. Skupina je tentokrát hodně věkově různorodá, osm až čtrnáct let. Program začíná hned po obědě náročným intelektuálním zadáním – povléct si vlastní postel, který s větším či menším úsilím nakonec všichni úspěšně zvládají. Poté se ve čtyřech skupinách vydáváme do vesnice, abychom podle mapek našli místa, kde můžeme od sousedů koupit domácí mléko, vejce, med, mouku, okurky, švestky, …. zkrátka co nejvíce surovin z místních zdrojů, a tím dostát naší výzvě, přežít den bez supermarketu. Celý den v kuse z toho nakonec nebyl, ale během celého týdne
byl supermarket zdrojem naší stravy asi jen třetinovým. Vše ostatní byla domácí a farmářská produkce.
Před večeří ještě usedáme do skupinek nad listy FIE, tentokrát s nástrojem „Analytické vnímání“. Diskutujeme nad různými tvary, jejich skládáním, rozkládáním, překrýváním a argumentujeme jednotlivé možnosti řešení.
Druhý den po snídani vyrážíme do nedaleké Zlaté Olešnice, kde máme sraz s majitelem větrné elektrárny a dozvídáme se mnohé o jejím fungování, rozměrech, využití, bezpečnosti, celkové kapacitě a efektivitě. Máme možnost dostat se dovnitř, do nohy obřího větrníku.
Odpoledne za námi přichází Ester Korandová ze spolku Živá voda, přináší zajímavou prezentaci o vodě v krajině a diskutuje s námi o nutnosti revitalizace vodních toků. Nejde s ní nesouhlasit, vodu musíme zadržovat v krajině, co to jde. Dozvídáme se, že jednou z takových možností je vytváření tůní, ochrana mokřadů a takové regulace vody, které podpoří její vsakování do půdy. Na několik takových vybudovaných tůní se jdeme podívat do terénu, zjišťujeme, jací zde žijí živočichové a jak postupně zarůstají vodními rostlinami.
Volné chvilky trávíme koupáním v nedalekém rybníku, rybařením tamtéž, badmintonem, fotbalem, čtením, povídáním o všem možném i nemožném …
Středa, den třetí. Dopoledne se spolu s Boženkou Karlíkovou vydáváme za příběhem kapky vody, vnímáme chlad ledu, rozpouštíme se v akvarelu a vyrábíme si leporelo. Něco, co je jen naše a co nám zůstane. Krása rozmanitosti se opět projevuje. Někdo si prožitek tvorby užívá a zcela ho naplňuje, další s velkým úsilím drží své emoce na uzdě, aby se nerozplynul spolu s akvarelem. Jemné smyslové vjemy odpoledne střídá tělesný prožitek, který doslova zamává s každým z nás. Sebeobrana. Ne/bezpečí. Strach. Krátká diskuse a následná praxe ve dvojicích. Používáme hlas a výraz tváře, postavení těla, únikové manévry, obranné páky rukou. Naše pozornost je po velmi dlouhou dobu neutuchající, cvičení nám evidentně dělá dobře na těle i na duchu. Jen občas potřebujeme trochu pohlídat, aby se nám to nezvrtlo do „sice tréninkové“, ale pořádné bitky :)) S Radkem se asi budeme muset ještě někdy potkat….
Předposlední den je ve znamení pískovcového skalního města. Nejprve s geologem Standou Staříkem, nevyčerpatelnou studnicí geologických informací, nejen z oblasti broumovského geoparku, procházíme celým adršpašským turistickým okruhem, ale vše vnímáme jinýma očima než „obyčejný“ turista. Díky Standovi vidíme, co jiní nevidí. Sycení naší zvídavosti je proces celkem náročný, a tak někteří z nás odpoledne „odpadají“ a dopřávají si zaslouženého odpočinku. „Držáci“ se vydávají na zdoňovskou Hejdu i s horolezeckým
vercajkem a postupně zdolávají cestu v pískovcové stěně i sami sebe. Někteří zažívají velké překvapení a odměnou za vynaložené úsilí, když překonají sami sebe a dolezou až na vrchol, je jim pocit, který nic nenahradí a který jim zůstane. Sebedůvěra i důvěra v toho, co nás jistí. Jiní si na ten pocit budou muset ještě chvíli počkat. Nepřecenit své síly a umět si počkat a výkon odložit je také důležitou součástí cesty :))
Po návratu na statek nás čeká překvapení, je tu v režii dvou starších BA-datlů připravena rozlučková párty s různými úkoly, hledáním pokladu, hrami, hudbou, …
Poslední den je nabitý, jako všechny předešlé. Po snídani FIE, neobvykle pojaté, propojené s pohybem v prostoru, komunikací a logickým úsudkem. Analytické vnímání v praxi.
Loučíme se a předáváme si vzkazy, které se mezi námi (i díky provázku :)) ), proplétají jako vlákna pavučiny. Pro některé jejich očekávání střídá spokojenost, pro některé možná zklamání. I to k tomu patří.
Dva z nás dnes slaví narozeniny, takže ještě dort!
A pak už poslední z kolekce skvělých obědů, balení, uklízení, ztrácení a nalézání různých svršků a dalších propriet.
Odjíždíme a shodujeme se, že to bylo opět krátké.
Děkujeme vám všem, byli jste opět báječní (i když jste to s námi třeba i jen báječně prostonali nebo vás nebavila rozcvička :)) ). Máme vás rádi!
